|
|
Protestné hnutia v Hongkongu
Chodúrová, Dominika
Bakalářská práce se věnuje protestním hnutím v Hongkongu, která probíhala v letech 2014 a 2019. V první části je představený historický a politický kontext, který předcházel protestům v roce 2014. V této části je také popsaný teoretický přehled související se sociálními a protestními hnutími. V analytické části práce jsou prostřednictvím samostatných případových studií analyzované obě protestní hnutí. Pomocí komparativní metody porovnává zásadní prvky obou hnutí a analyzuje, zda prošly změnou nebo ne. Příčiny změny analyzuje pomocí poznatků autorů zaobírajících se tematikou protestů v Hongkongu a teorií sociálních hnutí. Závěrem práce je zjištění, že charakter hnutí v roce 2019 byl v mnohých ohledech odlišný a to hlavně ve formě taktiky a prostředků jeho účastníků. Největší změnou hnutí v roce 2019 byla radikalizace některých jeho skupin a jejich prostředků. Jako příčiny radikalizace byly identifikované přetrvávající politické problémy a frustrace některých účastníků, kteří věřili, že nenásilné prostředky jsou neúčinné. Radikalizace a změna taktiky hnutí byla také reakcí na represi ze strany hongkonské vlády a policie. Změnou přešlo i vedení hnutí a tentokrát ho nereprezentovali žádní veřejně známí lídři. Hlavní příčinou neexistence lídrů v hnutí v roce 2019 byl fakt, že vedení hnutí z roku 2014 bylo po jeho ukončení stíhané.
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě
Pešta, Mikuláš ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Valenta, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století. Ke zvolenému tématu se přistupuje pomocí východisek transnacionálních studií, která byla v souvislosti s tímto fenoménem dosud použita jen výjimečně, navzdory četným paralelám v různých státech. Ohnisko výzkumu spočívá v analýze italsko-německé teroristické sítě jako celku, kontaktů mezi jednotlivými organizacemi a vzájemnému vlivu. Významnou část práce tvoří také přímé i nepřímé srovnání spolupracujících teroristických organizací. Důležitým transnacionálním fenoménem se stalo již samotné protestní hnutí, jež propuklo na konci šedesátých let a z nějž vzešly jako jeho nejradikálnější odnože budoucí teroristické skupiny. První kapitola se věnuje rozboru tohoto hnutí s důrazem na příčiny jeho vzniku a na jeho vztah k politickému násilí. Představeny jsou studentské a dělnické aspekty hnutí, ale také starší kořeny v protifašistickém odboji nebo v dílech marxistických autorů. Obzvláštní inspiraci pro radikalizující se levici nachází práce v událostech ve Třetím světě. Práce dále zkoumá jednotlivé teroristické skupiny, zvolené podle jejich významu a podle relevance jejich kontaktů se zahraničím, s důrazem na dvě nejznámější organizace, tedy Frakci Rudé armády a Rudé...
|
|
| |
|
|
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.
|
|
|
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
|
host ::
RSS.